HLAVA III
ZASTOUPENÍ
Díl 1
Všeobecná ustanovení
§ 436
(1) Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze
zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo
jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.
(2) Je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti,
přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které
se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže
se dovolat dobré víry zástupce.
§ 437
(1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy
zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo
musel vědět.
(2) Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného,
s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět,
může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce
a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní
záležitosti.
§ 438
Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným
ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.
§ 439
Má-li zastoupený pro tutéž záležitost více zástupců, má se za to, že
každý z nich může jednat samostatně.
§ 440
(1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání
zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě,
kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.
(2) Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba,
která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která
byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo
aby nahradil škodu.
Díl 2
Smluvní zastoupení
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 441
(1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném
rozsahu jako zmocněnec.
(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li
se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li
se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.
§ 442
Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však
strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To
neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.
§ 443
Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti
jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární
orgán určí.
§ 444
(1) Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho
jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba
v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.
(2) Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým
právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud
jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání
o zániku věděla.
§ 445
Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti
sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl
ani nemohl vědět.
§ 446
Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel,
oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté,
co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to
neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez
pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
§ 447
Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy
osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího
oprávnění.
§ 448
(1) Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení
omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví.
Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li,
zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.
(2) Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž
účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která
o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.
§ 449
(1) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec
ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu.
Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li
tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.
(2) Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co
mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec,
má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci u sebe.
Oddíl 2
Prokura
§ 450
(1) Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku
prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě
pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo
zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.
(2) Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru.
Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro
některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní
závod.
§ 451
Prokurista není oprávněn přenést prokuru na někoho jiného ani udělit
další prokuru; k opačným ujednáním se nepřihlíží.
§ 452
(1) Zakazuje se udělit prokuru právnické osobě.
(2) Je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele
samostatně, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného.
§ 453
Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i
když bylo zveřejněno.
§ 454
Prokurista vykonává prokuru s péčí řádného hospodáře.
§ 455
Prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí svůj podpis
a údaj označující prokuru; byla-li prokura udělena pro jednotlivou pobočku nebo jeden
z více obchodních závodů, připojí také údaj označující pobočku nebo obchodní závod.
§ 456
Prokura zaniká i převodem nebo pachtem obchodního závodu nebo pobočky,
pro které byla udělena. Smrtí podnikatele prokura nezaniká, ledaže bylo ujednáno
něco jiného.
Díl 3
Zákonné zastoupení a opatrovnictví
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 457
Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného
a naplňování jeho práv.
§ 458
Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně
jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských
povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a
jejich odvolání.
§ 459
Zákonný zástupce nesmí odejmout zastoupenému věc zvláštní obliby, ledaže
to odůvodňuje ohrožení jeho života či zdraví, a jedná-li se o nezletilého, který
není plně svéprávný, také jiný závažný důvod. Věc zvláštní obliby musí být zastoupenému
ponechána i při jeho umístění ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb,
zařízení sociálněprávní ochrany dětí nebo podobném zařízení.
§ 460
Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem
zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem
nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního
opatrovníka.
§ 461
(1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného,
náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje
se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.
(2) Dar, dědictví nebo odkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že
jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný
zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictví nebo odkazu odmítnout;
k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu.
§ 462
Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu
za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jmění, lze za správu přiznat odměnu.
O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného
majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy.
§ 463
(1) Opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových
práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví
stává opatrovancem.
(2) Požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá
i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka.
§ 464
(1) Nejedná-li se o správu jmění, lze osobě jmenovat pouze jediného
opatrovníka. Je-li jmenován zvláštní opatrovník pro správu jmění zastoupeného nebo
pro správu části jeho jmění a zároveň opatrovník osoby, náleží druhému z nich výlučné
zastoupení zastoupeného před soudem, a to i když se záležitost týká spravovaného
jmění.
(2) Jmenuje-li soud více opatrovníků a nerozhodne-li, ve kterých záležitostech
je každý z nich způsobilý právně jednat za opatrovance samostatně, jsou opatrovníci
povinni jednat společně.
Oddíl 2
Opatrovnictví člověka
§ 465
(1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho
zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu,
koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku
zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí
obtíže při správě jmění nebo hájení práv.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se
v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci
nebo jiné osobě škodu.
§ 466
(1) K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným
způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný
zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových
práv a chránit jeho zájmy.
(2) Rozhoduje-li opatrovník o opatrovancových záležitostech, vysvětlí
opatrovanci srozumitelně povahu a následky rozhodnutí.
§ 467
(1) Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní
prohlášení a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení
nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti v souladu
s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance.
(2) Opatrovník dbá, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu
s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním
opatrovancovým představám a přáním.
§ 468
Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud
soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka
podle jiného zákona.
§ 469
(1) Člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jeho jmění nebo
při hájení jeho práv obtíže, jmenuje soud na jeho návrh opatrovníka a ve shodě s
takovým návrhem určí opatrovníkovi rozsah působnosti. Na návrh opatrovance soud opatrovníka
také odvolá.
(2) Opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem; jedná-li opatrovník
samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit,
rozhodne na návrh opatrovníka soud.
§ 470
Opatří-li si někdo správce svého jmění sám, nelze mu jmenovat opatrovníka
pro správu jmění. To neplatí, není-li správce jmění znám, odmítne-li jednat v zájmu
zastoupeného nebo zanedbává-li tuto povinnost, anebo nemůže-li jmění spravovat.
§ 471
(1) Rozhoduje-li soud o jmenování opatrovníka člověku, může tak učinit
až po jeho zhlédnutí, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka; musí též vyslechnout
jeho vyjádření nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vycházet z něho.
(2) Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li
to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci
blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat
jej i do budoucna. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která
splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka podle
jiného zákona.
(3) Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec
bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu; jmenování
veřejného opatrovníka podle jiného zákona není vázáno na jeho souhlas.
Opatrovnická rada
§ 472
(1) Je-li jmenován opatrovník, může opatrovanec nebo každá osoba
opatrovanci blízká žádat o ustavení opatrovnické rady; opatrovník svolá schůzi osob
blízkých opatrovanci a jeho přátel, jsou-li mu známi, tak, aby se schůze konala do
třiceti dnů po obdržení žádosti. Není-li schůze včas svolána nebo nekoná-li se z
jiného důvodu, anebo není-li na ní zvolena opatrovnická rada, svolá schůzi soud,
a to i bez návrhu.
(2) Schůze se může zúčastnit opatrovanec, každá osoba opatrovanci
blízká a kdokoli z jeho přátel, třebaže nebyl pozván; každý z nich má jeden hlas.
Zúčastní-li se schůze alespoň pět osob, může být opatrovnická rada zvolena.
§ 473
(1) Osoby přítomné na schůzi volí členy opatrovnické rady, případně
i jejich náhradníky, většinou hlasů. Při volbě musí být dbáno, je-li to možné, o
rovnoměrné zastoupení osob uvedených v § 472.
(2) Členem opatrovnické rady může být jen osoba, která o opatrovance
osvědčí dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna a jejíž
zájmy neodporují zájmům opatrovance. Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady.
§ 474
Opatrovnická rada má alespoň tři členy. Je schopna usnášet se za
přítomnosti většiny členů; má-li však opatrovnická rada tři členy, vyžaduje se přítomnost
všech. Rozhodnutí přijímá opatrovnická rada většinou hlasů přítomných členů.
§ 475
O volbě členů opatrovnické rady a náhradníků vyhotoví zápis zapisovatel,
kterého určí přítomní. Ze zápisu musí být zřejmé, kdy se schůze konala, kdo se jí
zúčastnil, kdo byl zvolen zapisovatelem, členem opatrovnické rady a náhradníkem a
kolika hlasy, zda proti průběhu jednání někdo protestoval a z jakého důvodu. Protesty
podané v písemné formě musí být k zápisu připojeny. Zápis o volbě členů opatrovnické
rady zapisovatel doručí opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval.
§ 476
(1) Soud může na návrh opatrovníka nebo kterékoli osoby oprávněné
k účasti na schůzi, anebo bez návrhu prohlásit volbu za neplatnou, pokud při ní došlo
k takovému porušení zákona, že v důsledku toho hrozí opatrovancova újma. V takovém
případě soud bez zbytečného odkladu nařídí novou volbu.
(2) Jsou-li pro to vážné důvody, může soud po zahájení řízení pozastavit
výkon práv člena opatrovnické rady až do rozhodnutí o neplatnosti volby.
§ 477
(1) Člen opatrovnické rady je volen na dobu neurčitou. Ze své funkce
může odstoupit; odstoupení je účinné doručením písemného oznámení opatrovníku a soudu.
Odstoupení oznámí dalším členům opatrovnické rady.
(2) Soud může odvolat z funkce člena opatrovnické rady na návrh opatrovníka
nebo kterékoli z osob oprávněných k účasti na schůzi, anebo z vlastního podnětu,
pokud člen opatrovnické rady závažně nebo opakovaně poruší své povinnosti, ztratí-li
o opatrovance zájem nebo ocitnou-li se jeho zájmy opakovaně v rozporu se zájmy opatrovance.
Ustanovení § 476 odst. 2 se použije obdobně.
(3) Při zániku funkce člena opatrovnické rady opatrovník nebo předseda
opatrovnické rady zařídí volbu nového člena opatrovnické rady nebo náhradníka. Neuskuteční-li
se volba bez zbytečného odkladu, postupuje soud podle § 472 odst. 1 obdobně.
§ 478
(1) Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok; k zasedání ji
svolá její předseda, nebo opatrovník, jinak kterýkoli člen opatrovnické rady, popřípadě
soud na návrh osoby, která osvědčí vážný zájem o opatrovance, anebo i bez návrhu.
(2) Opatrovnická rada přizve na zasedání opatrovance i opatrovníka.
(3) Ze zápisu o zasedání opatrovnické rady musí být zřejmé, kdy se
konalo, kdo se jej účastnil, jaká rozhodnutí byla přijata, kdo vznesl protest a kdo
zápis pořídil. Není-li v zápise uvedeno, kdo hlasoval pro návrh a kdo proti návrhu,
má se za to, že všichni přítomní členové opatrovnické rady hlasovali pro přijetí
návrhu. Zápis doručí předseda opatrovnické rady opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka
jmenoval.
§ 479
(1) Opatrovnická rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu
opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jmění
opatrovance a k vyúčtování jeho správy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka
za správu jmění.
(2) Usnese-li se na tom opatrovnická rada, podá její člen pověřený
k tomu usnesením návrh soudu na změnu výše odměny opatrovníka za správu jmění opatrovance.
(3) Usnese-li se na tom opatrovnická rada, podá její pověřený člen
soudu návrh na zrušení opatrovnictví, nebo na odvolání opatrovníka a jeho nahrazení
jinou osobou.
§ 480
(1) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout
o
a) změně bydliště opatrovance,
b) umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení
v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje, nebo
c) zásazích do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky
bez závažných následků.
(2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkem
opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku
odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b)
nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetku, ledaže
tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky,
úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu a) nebo b),
ledaže se k takovým
rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu.
(3) Je-li to v zájmu opatrovance, může se opatrovnická rada usnést,
jaká další rozhodnutí opatrovníka o opatrovanci podléhají jejímu souhlasu; taková
usnesení nesmí omezovat opatrovníka nad míru přiměřenou okolnostem.
§ 481
Člen opatrovnické rady, který pro její rozhodnutí nehlasoval, opatrovník
nebo opatrovanec může do patnácti dnů od přijetí rozhodnutí navrhnout soudu, aby
rozhodnutí opatrovnické rady zrušil a nahradil je svým rozhodnutím. Dokud soud nerozhodne,
nenabude rozhodnutí opatrovnické rady právní účinky.
§ 482
(1) Nelze-li opatrovnickou radu zřídit pro nezájem dostatečného počtu
osob uvedených v § 472 odst. 1 nebo z jiných podobných důvodů, může soud na návrh
některé z těchto osob rozhodnout, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat jen
jedna z těchto osob a rozhodne zároveň o jejím jmenování.
(2) Není-li zvolena opatrovnická rada a není-li možný ani postup
podle odstavce 1, schvaluje opatření opatrovníka stran opatrovance nebo jeho jmění
namísto opatrovnické rady soud.
§ 483
(1) Neschválil-li to soud, nesmí opatrovník vyslovit souhlas se změnou
osobního stavu opatrovance.
(2) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu
soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních,
a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické
rady nebo osoby tomuto členu blízké,
b) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani
opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit,
c) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu
nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí,
jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný
výnos,
d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu
nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky,
e) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti, nebo
f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže
se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném
rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.
(3) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 opatrovník nesmí, neschválil-li
to soud, naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající
pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova
majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc,
která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo
c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách
uvedených pod písmenem a) nebo b).
(4) Soud si před rozhodnutím podle odstavců 1 až 3 vyžádá stanovisko
opatrovnické rady. Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě,
potom soud rozhodne sám.
§ 484
(1) Právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby
se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, má právo navrhnout, aby byla svolána
schůze k ustavení opatrovnické rady.
(2) Právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby
se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, která působí v České republice nepřetržitě
alespoň tři roky a byla s opatrovancem v pravidelném spojení alespoň tři měsíce,
má právo být členem opatrovnické rady nebo se účastnit jejího zasedání, schůze k
ustavení opatrovnické rady a navrhnout soudu, aby rozhodnutí opatrovnické rady zrušil
a nahradil je svým rozhodnutím. Neuplatňuje-li však tato právnická osoba svá práva
v souladu se zájmy opatrovance, soud jí tato práva na návrh opatrovance, opatrovníka
nebo členů opatrovnické rady odejme.
§ 485
Soupis jmění a vyúčtování správy
(1) Opatrovník, který spravuje jmění opatrovance, vyhotoví do dvou
měsíců od svého jmenování soupis spravovaného jmění a doručí jej soudu, opatrovanci
a opatrovnické radě.
(2) Za trvání opatrovnictví vyhotoví opatrovník vyúčtování správy
jmění každoročně vždy do 30. června, ledaže se s členy opatrovnické rady dohodne,
že vyúčtování předloží dříve. Je-li pro to důležitý důvod, může opatrovanec nebo
opatrovnická rada navrhnout soudu, aby opatrovníkovi uložil povinnost vyhotovit mimořádné
vyúčtování. Opatrovník doručí každé vyúčtování opatrovanci, opatrovnické radě a soudu.
(3) Opatrovník, jehož funkce končí, doručí konečné vyúčtování správy
jmění opatrovanci, opatrovnické radě a soudu, popřípadě také dalšímu opatrovníkovi
nebo soudnímu komisaři jmenovanému v řízení o dědictví. Zemře-li opatrovník, vydá
soudu, který jej jmenoval, listiny a další doklady týkající se opatrovance a jeho
záležitostí každý, kdo má tyto listiny a doklady u sebe.
Oddíl 3
Opatrovnictví právnické osoby
§ 486
(1) Soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby
mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.
(2) Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která
splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li
opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li
se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu
novým opatrovníkem.
§ 487
(1) Pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně
ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu. Působnost opatrovníka
se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu.
(2) Soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení
činnosti statutárního orgánu právnické osoby; je-li toho třeba, soud působnost opatrovníka
dále vymezí s přihlédnutím k působnosti dalších orgánů právnické osoby, popřípadě
i k právům společníků.
§ 488
Určuje-li zakladatelské právní jednání, že má být právnické osobě jako
opatrovník jmenována určitá osoba, soud takovou osobu opatrovníkem jmenuje, pokud
je k tomu způsobilá a souhlasí se jmenováním.
Žádné komentáře:
Okomentovat