§ 80
Bydliště
(1) Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s
výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo
z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné
bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v
dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště
v jiném místě.
(2) Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li
takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje
se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.
Žádné komentáře:
Okomentovat